Fakulta filozofická; Katedra anglického jazyka

Katedra blízkovýchodních studií v rámci výzkumu i vzdělávání dlouhodobě a systematicky spolupracuje s řadou zahraničních univerzit i dalších institucí, se kterými má uzavřeny meziuniverzitní smlouvy o spolupráci a smlouvy v mobilitním programu Erasmus+.

Nejvýznamnějšími partnery katedry jsou:

Université Cadi Ayyad, Marrákeš, Maroko

Università di Pavia, Pavia, Itálie

Al-Mustafa International University, Qom, Írán

Universität Bayreuth, Bayreuth, Německo

University of Khartoum, Chartúm, Súdán

Damascus University, Damašek, Sýrie

Addis Ababa University, Addis Ababa, Etiopie

Jimma University, Jimma, Etiopie

***

Výzkumy pracovníků a studentů Katedry blízkovýchodních studií

Katedra blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni je jedním z nejmladších orientalistických pracovišť v České republice. Od svého založení v roce 2002 se profilujeme jako mezioborové pracoviště, na jehož půdě je možno studovat dějiny regionu od starověké Mezopotámie až po současnost, islamologii či antropologii blízkovýchodních kultur, židovská a izraelská studia a starověké i současné blízkovýchodní jazyky.

Při výzkumu šíitského islámu se aktivně účastníme různých náboženských rituálů, proto členové našeho týmu ušli i tradiční šíitskou náboženskou pouť z Nadžafu do Karbalá (Irák) spolu s několika milióny dalších šíitů z celého světa. 

    

Islámská medicínská bioetika řeší etické a právní otázky spojené s rozvojen moderních medicínských technologií v muslimském prostředí - tedy zda jsou povoleny asistované reprodukční tehcnologie, transplantace, klonování, interupce a mnoho dalších. Na snímku - výzkum v oddělení pro mozkově mrtvé pacienty v nemocnici Šahída Beheštího v Qomu, Írán.

Sub-saharská Afrika a Centrum afrických studií zaujímá nedílnou součást ve výzkumu realizovaném na katedře blízkovýchodních studií, na kterém se podílejí i pokročilejší studenti. Interdisciplinární projekt kombinující archeologii, antropologii, historii a sociální geografii, financovaný Grantovou agenturou České republiky, se zabývá transformací předkoloniálních měst v době kolonialismu, a to především v Keni, Tanzánii, Maroku a Španělsku. Předmětem výzkumu je městská morfologie, tedy uliční síť a veřejné budovy jako mešity, trhy a v neposlední řadě hřbitovy.

 V Etiopii se naši badatelé věnují politice a společnosti a různým formám nerovností (etnické, sociální, regionální, náboženské), a zároveň československo-africkým vztahům především v oblasti vzdělávání, nejen v období studené války.

Dlouhodobě se zabýváme starověkou Asýrií v 1. tisíciletí př. n. l., poslední dobou se zaměřujeme na medicínskou praxi u dvora krále Asarhaddona (680–669 př. n. l.) a na novoasyrskou geografii.

                   

Zabýváme se politickými, sociálními i ekonomickými procesy na Blízkém východě, které byly zejména v poslední době příčinou masivní migrace z mnoha zemí regionu, především do Evropy. Zkoumáme příčiny, průběh i následky migrace jak pro země původu migrantů, tak i pro hostitelské společnosti.

 

Výzkumy v oblasti antropologie islámu zavedly naše badatele do Ománu, kde se zabýváme setkáváním tradice a modernity v každodenním životě této islámské země. Naše badatelka zde analyzuje nejen proměny rodinného práva, ale například i způsob, jakým se tradiční islámské právo vyrovnává s novými výzvami v oblasti medicíny a biotechnologií.

V Jemenu pak zkoumáme sociální, kulturní a hospodářské dopady konzumace kátu a to, jakým způsobem tato lehká droga ovlivňuje život jemenských mužů i žen.

 

Na příkladu islámského mystického řádu Naqšbandíja haqqáníja dokumentujeme vznik a vývoj nových náboženských hnutí a duchovních směrů v islámu, jejich osobité náboženské praxe a také vliv moderních komunikačních technologií na každodenní život věřících.

 

Intenzivní jazyková příprava, nutná pro podobné typy výzkumů, je integrální součástí přípravy našich studentů, kteří si vybírají primárně mezi arabštinou a moderní hebrejštinou, dále mají možnost studovat perštinu a ti, kteří mají zájem o starověký Blízký východ, mohou pod vedením předních odborníků studovat také starobabylónštinu.

 

Promlouváme do mediálních studií, například zkoumáním úlohy nových médií a moderních komunikačních technologií v politickém a náboženském extremismu – aktuálně i v rámci revolucí Arabského jara a jejich důsledků.

 

Naši hebraisté se zabývají širokým spektrem témat spojených se židovskou kulturou, tradicí, historií a novými trendy – od biblické fenomenologie až po současná témata jako je reflexe holocaustu v židovském myšlení a kolektivní paměti. Zkoumáme reflexi holocaustu v dobovém židovském tisku či mediální obraz Československa v židovských médiích. Jsme rovněž jediným pracovištěm, které se systematicky věnuje antropologickému výzkumu soudobého antisemitismu.

Mezi tradiční a nejstarší témata našeho výzkumu patří starověký Blízký východ. Badatelé Katedry blízkovýchodních studií disponují znalostmi sumerštiny, akkadštiny a urartejštiny a vedle duchovní a kulturní tradice starověkého Blízkého východu se věnují i lingvistickému zkoumání jazyků zaniklých civilizací této oblasti. Zabýváme se rovněž antropologií starověké medicíny, hospodářstvím či státoprávním uspořádáním starověkých civilizací.